second end

Vinohrady

(Ducháček, Antonín, Miklica; Antonín)

Najednou u mne stála,
její rty šeptaly, že touží.
Viděli jsme tam v dáli
hvězdy jak nad krajinou krouží.
Tvý oči maj v sobě stíny,
jestli tam vstoupím, budu jiný.

Jsi poušť, kam nedá se proniknout.
Jsi dálka, která mě zbaví pout.
Najednou ještě cítím,
až kolem nás ohně vyhasnou,
plameny v nás ještě svítí.

Ref: Černou křídou do komína,
nemá význam už nic psát.
Zapomínám, co nemá význam,
nechám si o tom zdát.
Nad vinohrady slunce pálí,
dnes už nepůjdem spát.
Jestli se vrátí, co bylo, není,
mě už nezajímá.

Až mezi nás vstoupí chlad,
až jenom sny budou se dotýkat.
Než měl bych ti lhát, to radši nehlesnout.
Co bylo dřív se už mě netýká<.br> Tvý oči maj v sobě stíny.
jestli tam vstoupím, budu jiný.

Ref: Černou křídou do komína,
nemá význam už nic psát.
Zapomínám, co nemá význam,
nechám si o tom zdát.
Nad vinohrady slunce pálí,
dnes už nepůjdem spát.
Jestli se vrátí, co bylo, není,
mě už nezajímá.

© 2002 second end