second end

Hra stínů

(Švantner; Ducháček)

Nedojímám se ze svých tajných přání a snů,
ve kterých vidím tváře lidí z dob minulých.
Vše vzal čas, to je fráze jen.
Vem to ďas, zkouším nezájem.
Špinavý ruce, křivý záda, smích falešnej.

Nesestoupí dolů z výšin sem mezi nás.
Hra stínů a duší jenom tak proletí.
Slyším hlas, je to zdání jen.
Život zas zvedá podnájem.
V myšlenkách bloudím, čekám zázrak, dál neváhej.

Ref:
Štěstí dá ti někdy křídla, krásně omámí.
Z miliónů ze sta sbírá srdce tvý je skroušený.
Slzy tvoje z kopce stíkaj, konce vzdálený.
Obraz bílý s černou střídá, všichni jsou si souzený.

Nedojímám se ze svých tajných přání a snů.
Ve kterých vidím tváře lidí z dob minulých.
Slyším hlas, je to zdání jen.
Život zas zvedá podnájem.
V myšlenkách bloudím, čekám zázrak, dál neváhej.

Ref:
Štěstí dá ti ……… souzený.

Ref:
Štěstí dá ti ……… skroušený.

© 2008 second end